Na světě jsou tisíce míst,
kde děti neumí psát,
na jednom z nich,
vysoko v Himálaji,
jsme postavili
ŠKOLU.
Těmito slovy začala beseda s panem Pastulou, který ve „Sluneční škole“, která je postavena podle projektu SURYA, o. s. ve vesnici Kargyak, v nadmořské výšce 4 200 metrů, učil místní děti anglický jazyk a matematiku šest měsíců.
Beseda postupně probíhala ve třetích, čtvrtých a pátých třídách. Pan Pastula nejen krásně vyprávěl a trpělivě odpovídal na všechny zvídavé dotazy, ale pouštěl i nádherné snímky tamní přírody a obyvatel.
Zpočátku, když se děti dozvěděly, že vyučování ve škole z klimatických důvodů probíhá pouze půl roku, křičely: „Takovou školu bychom si také přály!“ Po skončení besedy by však nikdo z nich s dětmi z oblasti Lung Nag neměnil. Děvčata a kluci se dozvěděli, že místní obyvatelé neochutnají celý život ovoce a zeleninu, že musí topit trusem domácích zvířat, pokud onemocní, musí se jejich tělo poprat s danou nemocí většinou bez lékařské pomoci, že děti jsou v hierarchii hodnot až za zvířaty a úrodou a snad největší zděšení zavládlo, když jim pan Pastula sdělil, že zde neexistuje toaletní papír. Místo něho musí děti používat ruku.
Sama za sebe mohu říct, že vyprávění zanechalo obrovský dojem nejen v dětech, ale i v nás dospělých.
Mgr. Vladimíra Hanzlíková