Projekt zaměřený na zvýšení kvality vzdělávání v mateřských, základních a základních uměleckých školách

Vzpomínky šesti pamětníků zachytili v reportážích žáci plzeňských škol 

Vzpomínky šesti pamětníků z Plzně a jejího blízkého okolí, jejichž vyprávění jedinečným způsobem odráží události českých dějin 20. století, zmapovali žáci z plzeňských základních škol a z gymnázia. Desítky školáků se tak zapojily do projektu Příběhy našich sousedů. Aktivitu v rámci evropského projektu Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň zajistila nezisková organizace Post Bellum.

„Věřím, že každý příběh nám pomáhá lépe pochopit události a dobu, v níž se odehrál, snáz porozumět historii. Děkuji proto žákům za jejich zapojení do projektu. Příběhy zpovídaných osobností pro nás mohou být velkou inspirací,“ řekl primátor města Plzně Roman Zarzycký.

„Pod vedením svých učitelů zaznamenali pamětnická vyprávění žáci z 1. ZŠ, 13. ZŠ, Masarykovy ZŠ, ZŠ a MŠ Plzeň-Božkov, ZŠ Starý Plzenec a Gymnázia Františka Křižíka a základní školy. V průběhu uplynulých šesti měsíců natáčeli nejprve vyprávění místních pamětníků a dohledávali dokumentární materiály k jejich příběhům. Z podkladů pak vytvořili dokumenty, které odborné i široké veřejnosti představili na slavnostní prezentaci v posledním březnovém dni,“ uvedla náměstkyně primátora města Plzně Lucie Kantorová, která je současně předsedkyní Řídícího výboru MAP I OP JAK pro ORP Plzeň.

Podle regionální koordinátorky společnosti Post Bellum Vandy Melicharové pamětníci ve svém vyprávění kromě vlastní osobní historie postihli často také vývoj různých pracovních odvětví na pozadí přerodu totalitní společnosti v demokratickou. Děti zpovídaly významného plzeňského architekta Ing. arch. Jana Soukupa, který se rozpovídal o vzniku soukromého podnikání v oblasti architektury po roce 1989, nebo lékárnici RNDr. Janu Řehulovou, dnes majitelku např. známé plzeňské lékárny U Bílého jednorožce na náměstí Republiky. Rozhovor školáci vedli rovněž s pedagožkou a bývalou ředitelkou ZŠ v Plzni-Božkově Mgr. Bc. Hanou Stýblovou, která se po revoluci zasadila o proměnu profese učitelství v duchu demokratických hodnot. O transformaci této profesní oblasti v porevolučních časech usilovala také další pamětnice – pedagožka Zdeňka Matějková, kterou zpovídali žáci ZŠ Starý Plzenec. Útrapy spojené s vlastnictvím domu, prožité během totalitních režimů 20. století, žákům Gymnázia Františka Křižíka a základní školy svěřila bývalá zaměstnankyně Škodových závodů Dana Schreiterová. Žáci Masarykovy ZŠ naslouchali sympatizantce hnutí woodcraft, trampce a občanské aktivistce Věře „Strunce“ Náhlíkové a jejím vzpomínkám hlavně na studentské protesty roku 1989.

V rámci slavnostního podvečera odborná porota ve složení Alice Trefná (pedagožka), Jiří Sankot (historik), Petr Vrobel (novinář) posoudila zpracovaná dokumentární díla žáků i jejich prezentace před publikem. Veřejnost se s příběhy jednotlivých pamětníků může seznámit na tomto odkazu.

Projekt Místní akční plán rozvoje vzdělávání I OP JAK pro území ORP Plzeň je na území obce s rozšířenou působností Plzeň realizován od 1. května 2024. Jeho cílem je zkvalitňovat vzdělávání v mateřských a základních školách, a to díky výměně zkušeností a spolupráci zřizovatelů, škol, pedagogů a dalších aktérů působících v oblasti vzdělávání. Zapojeno do projektu je 120 subjektů. Kromě zřizovatelů školských zařízení, tedy města Plzně, jsou to obce Letkov, Tymákov, Kyšice, Chrást, Nezvěstice, Šťáhlavy, Starý Plzenec a Dýšina. Součástí je také 64 mateřských, 49 základních škol a 7 základních uměleckých škol, a to včetně krajských, církevních a soukromých zařízení. Cílovou skupinu tvoří ředitelé škol, zřizovatelé, děti a žáci, učitelé i nepedagogičtí pracovníci, pracovníci veřejné správy, pracovníci školských poradenských zařízení, ostatní aktéři v oblasti vzdělávání, rodiče dětí a žáků i široká veřejnost.

Příběhy našich sousedů: V roce 2024 se do projektu Příběhy našich sousedů v ČR zapojilo 828 škol s více jak 4300 žáky a studenty, kteří pod vedením 897 učitelů zdokumentovali v 957 žákovských dokumentaristických týmech téměř 1000 pamětnických příběhů. Cílem přitom nebylo zapojit jen elitní školy a nejnadanější žáky, ale zpřístupnit touto formou moderní dějiny co nejširšímu okruhu žáků převážně druhých stupňů ZŠ a studentů nižších stupňů gymnázií. Dokumenty jsou dostupné na tomto odkazu.